Pořád na to musím myslet
Před 4 měsíci se tady v Řecku ztratil jedenáctiletý chlapeček. Jmenoval se Alex. Jeho maminka byla Gruzínka a přivdala se sem za muže, se kterým pak měla ještě jedno dítě. Alex byl na svůj věk hodně vysoký, měl 171cm, hrál závodně basket a skvěle na piáno. Ale jednoho dne při cestě z tréninku prostě zmizel.

Jakékoliv pátrání po něm bylo úplně marné. Žádné stopy. Nikde nic. Jeho maminka byla strašně silná a věřila, že se jí Alex vrátí. Nepřestala chodit do práce, snažila se žít ještě pro své další dítě a manžela.

Někteří se domnívali, že ho unesl jeho biologický otec Gruzínec a skrývá ho někde v zahraničí. To byla ta lepší verze. Tu horší nechtěl nikdo ani domyslet.

Před dvěma dny se zjistilo, co se s Alexem stalo:

Zabili ho 4 spolužáci ze třídy. Proč? Nikdo netuší. Jak mohly děti něco takového udělat? Jak je možné, že dokázaly takhle dlouho mlčet? Alexovo tělo se ale stále nenašlo. Hledá se dál a celé Řecko žije témhle otřesným příběhem.

Je mi strašně úzko. Napadá mě jenom: kde to žijeme, kde děti zabíjejí děti? Nemám dnes už chuť dál psát...

linkuj.cz vybrali.sme.sk