Události posledních dnů
Nedávno jsem psala ódu na Adonise, posléze jsem ji ale chtěla smazat, protože jsem mu svými věčnými návštěvami začala lézt trošku na nervy. První tady byl můj kamaráda Hans, kterého jsem naposledy viděla před 6 lety, když se sem zastavil na své cestě kolem světa. Tenkrát sem prostě dorazil, Adonis se ho ptal, jak dlouho se zdrží, načež Hans prohlásil:“ Hm... ještě nevím, podle toho, jak se mi tu bude líbit, možná týden, možná dva nebo tři...“. Adonis neřekl ani slovo, pro Hanse vařil a připravoval mu kafe a obstarával nám víno, ale nebyl z toho vůbec nadšený. Tentokrát bylo všechno mnohem víc v pohodě. Hans, který se mezitím na cestě kolem světa seznámil se svojí současnou manželkou z Jížní Koreje, řeší manželské problémy a Adonis si s ním tentokrát docela rozuměl. Pak Hans odjel, my si dva dny odpočali až do té doby, než dorazil jeho bratr s přítelkyní.

První den byl docela v pohodě, druhý den, moje euforie, že se zase vidím se svými přáteli, právě Peter je nejen jeden z mých nejlepších přátel, ale dokonce už ho dlouhá léta považuji za svého bratra, třetí den se Adonis začal tvářit trochu kysele..... a já začala mít výčitky svědomí, že to možná všechno trošku přeháním, jako prostě trošku přeháním všecko, co v životě dělám.

V tu chvíli jsem si právě pomyslela, že ódu na Adonise smažu, aby si o sobě moc nemyslel, i když to je samozřejmě nesmysl, protože on ji vůbec nečetl a hlavně by jí ani nerozuměl, nicméně jsem ho chtěla potěšit a tak jsem mu o mém obdivném článku řekla.

Čas plyne, je skoro léto, racci krouží nad mořem a my s Petrem a Fionou chodíme na pláž, kde sedíme, povídáme si, čteme si knížky a hrajeme s mými dětmi, popíjíme ouzo s vodou a jíme olivy s čerstvým chlebem. Moře je ještě studené, ale nádherně osvěží tělo rozpálené poledním sluncem. Ve mě ale zůstává pořád malý černý mráček, že možná všechno není tak, jak by mělo být, že Adonis najednou nesdílí moji radost a tak odcházím z pláže s trošku těžkým srdcem. Přicházíme ale domů a Adonis připravuje speciální vegetariánské jídlo, protože moji přátelé jsou vegetariáni, nalévá nám víno a má skvělou náladu a já jsem zase šťastná, že život je tak krásný.

A pak, aby z mé návštěvy měl něco i on, vysílám své přátele s Adonisem a Janýskem na loď, usedám k počítači, abych po dlouhé době pročetla své oblíbené stránky, ke své spokojenosti zjišťuji, že nejsem sama, kdo v hezkém počasí nemá moc chuť psát, že si lidé užívají jara a že je vlastně vše při starém, Ofelie se mezitím opět nepozorovaně dostala do koupelny ke své nejoblíbenější hře-čištění zubů štětkou na záchod, ach jeje, po kom to to dítě má, mezitím stačila vysypat toaletní kabelku našich hostů a prohrabat jim všechny privátní věci, ale já jsem ráda, že jsme na světě, že je krásně, že máme kolem sebe lidi, které máme rádi a se kterými je nám dobře a odpouštím i vlaštovkám, které před nedávnem dorazily a kadí mi vesle na mé čerstvě vyprané prádlo na balkoně.

linkuj.cz vybrali.sme.sk