a o dětské vynalézavosti
Nechci si hrát na nějakou namyšlenou intošku /tento výraz jsem si vypůjčila z blogu od faráře Sauvignona../, ale Nintenda a Play station a Game boye a všechny tyhle elektronické hrátky mě tak trochu dohánějí k šílenství, protože sama dobře, z vlastní zkušenosti, vím, co je to závislost například na počítači. A tak brojím proti těmhle hrám, ani ne tak zákazy /ani není co zakazovat, když doma nic takového nemáme/, spíš nabídnutím nějaké alternativy.

Tady v Řecku to není lehké. Všechny děti totiž mají své elektronické hračky. Janýsek se naštěstí začal hodně zajímat o zvířata, klavír a vyřezávání ze dřeva. /Po vzoru tatínka.../. Adonis mu nedávno koupil lupénkovou pilku a Janýsek s vystrčeným jazykem a úporným výrazem řeže a řeže.

Nedávno jsme slavili jeho narozeniny. Na svoji dětskou party si pozval pár kamarádů, kteří přišli v doprovodu maminek a všichni přinášeli dary a dárky. Tady v Řecku platí, čím větší a hlučnější, tím lepší. Janýsek začal rozbalovat obrovské balíky s dinosaury na baterky, houkací auto na dálkové ovládání a pár dalších pestrobarevných plastikových hraček.

Tady na Korfu máme už několik let hit hračkářství, tzv. JUMBO, což je velikánský obchod nabízející vše, nač si dětská duše vzpomene, za opravdu nízké ceny. Všechno je vyrobeno v Číně a téměř vše se do pěti minut rozpadne.

A tak to bylo i tentokrát. Dinosauři se rozbili ještě během oslavy před nakrojením dortu. Do autíčka jsem musela koupit osm baterií /zřejmě jsem tím zvýšila hodnotu hračky minimálně třikrát/, Janýskovo nadšení stoupalo až do té doby, než auto objelo kolečko, vyplivlo baterky a ani po zpětném nandání se už ani nehlo. „Maminko, tohle je typické Jumbo“, pronesl Janýsek smutně a autíčko odnesl do koše.

Zavedli jsme řeč na téma kvalitního a nekvalitního zboží a já jsem udělala zřejmě tu chybu, že jsem mu řekla, že některé značky jsou zárukou kvality. Jako třeba u hraček Fischer price nebo Play mobil, které vydrží věčnost. Anebo když jsme vstoupili do obchodu s hudebními nástroji, Janýsek spatřil nádherné bílé piáno-křídlo s nápisem Steinway, tak jsem mu vysvětlila, že tohle piáno je něco jako Rolls Royce mezi klavíry./ Protože jsem sama tohle piáno viděla poprvé na vlastní oči, ptala jsem se ze zvědavosti, zda je na prodej, načež si mě paní prodavačka v černých špičatých kozačkách změřila od hlavy až k patě a tiše pronesla, že samozřejmě-za 60 000 Eur.../.

Osudová chyba hned přinesla své hořké ovoce: Ve škole měly totiž děti nakreslit svůj dům snů. Janýsek namaloval domek na břehu moře, v němž sedělo deset koček, pět psů a asi třináct křečků a v koutě stálo velké bílé piáno. /“Maminko, to je ten Rolls Royce mezi piány, jak se to znova jmenuje?“/.

Před chvílí jsme se vrátili z procházky a Janýsek se rozhodl, že si bude dole chvilku vyřezávat. Zanedlouho přiběhl, ukazoval mi nějaký pravoúhelník a volal:“Maminko, podívej, vyřezal jsem si pistolku“, a s nadšením mi ji podává. Já zaměřuji pohled na kus překližky a z obou stran čtu neumělou dětskou rukou napsáno: FIŠR PRAJZ....

linkuj.cz vybrali.sme.sk