...fakt...


Protože na rozdíl od Janýska nemá Ofélie ve škole vůbec žádný problém, nic nezapomíná, úkoly si píše pravidelně a k tomu všemu je tichá a poslouchá paní učitelku, nemám vůbec důvod chodit do školy, někoho konfontovat či si cokoliv ověřovat.

Ve středu šla poprvé do školy bez Janýska, který ležel s horečkou doma. Když přišla domů, tvrdila, že na druhý den školu nemají, prý jim odpadla. Ptala jsem se proč, ale na to mi Ofélie řekla, že neví, že se paní učitelky ptala, ale ta ji neslyšela. Bylo mi trochu divné, že to nemají nikde napsané, ale pak jsem to vypustila z hlavy.

A tak ve čtvrtek zůstaly obě děti doma. Venku pršelo a ony si hrály a četly, úplně jsem si vzpomněla na to, jak já jsem ráda zůstávala (ze všech možných i nemožných důvodů) doma.

V pátek už šli zase oba. Ofélie přišla domů trochu uplakaná: „Maminko, my jsme včera školu měli, jen nebylo odpolední vyučování pro děti, které chodí do družiny a já jsem si to popletla...“ „A co na to říkala paní učitelka?“ Zeptala jsem se. „Nic, ona říkala, že to vůbec nevadí, že stejně nic nedělali, jen si kreslili a hráli.“

Páni, moje dcera byla poprvé za školou, pomyslela jsem si. Ovšem nikdo si toho nevšimnul.

linkuj.cz vybrali.sme.sk